Sarabi

Jméno: Sarabi
Věk: Velmi mladá
Dala by se nazvat antropomorfní lvicí. Stavbou těla je přizpůsobena k životu v divočině, zvláště pak k lovu vysoké zvěře. Je poměrně hubené postavy, pokrytá sametovou srstí, tmavě béžového odstínu, což ji pomáhá být méně nápadnou v suché trávě. Jen břicho, tlapky a čelisti má světlé. Má také spoustu různě velkých, a hlubokých jizev na celém těle, včetně levé tlapky a dlouhého ocasu, na jehož konci má tmavý chomáč střapaté srsti. Jediná hezká věc na její tváři jsou hnědozelené unavené oči, přičemž na levé oko vidí hůře, od doby, co ji do něj v dětství uhodili její nepřátelé. Její tmavý čumák má typicky lví tvary, stejně jako uši na jejichž vnitřním okraji má černý pruh. Vlasy má tmavě hnědé, rozpuštěné, které jí sahají po ramena. Na krku nosí přívěsek se srdíčkem, a ozdobu s peřím. Na obou rukách nosí zlaté ozdobné pásky na paže. Jediný kus oblečení je její plátěná rouška, kterou nosí kolem pasu, jelikož pochází z poměrně opuštěných krajů nemá potřebu se nějak více oblékat. Působí velmi skromně, a plaše. Trvá dlouho, než si k někomu vybuduje vztah, a pokud má na výběr tak raději odejde po svých, než aby bojovala. Jelikož nemá žádný hodnotný majetek nemá taky za co a pro co bojovat.


Narodila se v horách. Jelikož její předci byli původní obyvatelé, spjatí s přírodou byla i ona učena, k přežití v divočině. A protože její druh je známý svou zdrženlivostí, byla i ona učena spíše lovu, lezení po nebezpečném terénu a plavání. A tak není divu, že když s někým přijde do styku, neví, jak se má chovat.
Bohužel se v zemi, kde žila zhoršovaly životní podmínky, stále víc a víc. Její předci počali vymírat, když do země přitáhl lidský nepřítel, který chtěl její druh vyvraždit, a obsadit nové území. Země byla v krizi, a proto se každý snažil vytěžit co nejvíc jen sám pro sebe. Jak se kazily podmínky kazila se i povaha obyvatel. Morálka upadala rychlostí světla, lhalo se, kradlo se, vraždilo, znásilňovalo, vše jen pro peníze. A pro pocit moci. Velikáni jenž vládli celé zemi se o to sami postarali. Ale protože obyvatelé země byli příliš laxní a beznadějní tak jen dál přijímali svůj osud. Ti odvážnější utekli co nejdál od lidské civilizace, zpět k přírodě aby nemuseli přihlížet krutým činům člověka. Když se jednou Sarabi poprvé vydala na svůj samostatný lov, přepadla ji skupina lovců kteří ji, a její rodinu už delší dobu sledovali. Sarabi se sice podařilo uniknout a skrýt se lovcům v nedaleké proláklině pod hromadou suti, ale její rodiče jak později po návratu domu zjistila, toto štěstí neměli. Zůstala sama a nevěděla co má dělat a kam jít. Tak se od té doby toulá, bojí se někde usadit protože má strach že kdyby si našla přátele a založila rodinu lovci by jí to znovu vzali. Ale samota na ní taky nemá nejlepší vliv.

Inventář: Dýka,luk a šíp,
Dovednosti:
Lezení po stromech: 1/5
plavání: 1/5
lov: 1/5